Odpovědi na časté otázky adoptivních rodičů

Odpovědi na časté otázky adoptivních rodičů 4.50/5 (90.00%) 2 votes

Devansh

Je mnoho párů, kterým život z různých důvodů nedopřál mít biologické dítě. Oni se ovšem svého snu o naplnění rodičovské touhy vzdát nechtějí. Touží obejmout prcka, polaskat mu vlásky, těšit se z obyčejných maličkostí. Rodičovství je krásné a náročné zároveň – přece v čemsi jiné je, pokud si rodiče děťátko osvojí.  Nabízí se tolik otázek …

Kdy říct dítěti, že je osvojené? Co to pro něj znamená? Přiznat mu jeho minulost, nebo ji zamknout na sto západů? Jak si vytvořit pouto s osvojením dítětem?  

Psychologové již nedoporučují tajit dítěti, že je osvojené, jak to měli tendenci dělat rodiče v minulosti. Otázkou ale asi zůstává, kdy a jak mu to říct? Důležité je otevřeně s dítětem mluvit už odmalička, ovšem, věku přiměřeným způsobem. Využívat na to různé životní situace, například dítě uvidí paní s bříškem, zeptá se na něj a maminka to může využít k tomu, že mu řekne: ´I ty jsi byl v bříšku, ale víš, někdy se stane, že děti jsou v bříšku maminky, která se o ně nemohla nebo nedokázala dál postarat … tak se o ně stará jiná maminka, která dětičky mít nemohla, ale chtěla je a velmi ji potěšilo, že se taková příležitost našla.´

Doporučuje se určitý věk, kdy by to už dítě určitě mělo vědět?

Zcela pochopit význam toho, že je osvojené, dokáže dítě asi kolem šesti let. Abychom se vyhnuli tomu, že mu to řekne někdo jiný, čímž ho můžeme vnitřně zranit, je dobré říct mu to dřív, než půjde do kolektivu, čili před nástupem do školky nebo školy.  Ideální je, pokud jste v kontaktu s rodinami, které mají také osvojené děti, protože děti poznají, že jsou i jiné rodiny, kde jsou děti osvojené a je to zcela normální.

Proč není dobré říci dítěti o osvojení až v dospělosti?

V životě se vám stane množství situací, kdy by se to mohlo dítě dozvědět, a pokud se to nedozví od vás, velmi to jím otřese a zejména důvěrou ve vás, jako rodiče. Mnozí lidé, kteří se o svém osvojení dozvěděli až v dospělosti, tak na to vzpomínají jako na jeden z nejtěžších životních okamžiků.

Mají rodiče za minulostí dítěte zavřít dveře?

Psychologové se povětšinou shodují v názoru, že je pro dítě velmi důležité, aby poznalo pravdu o svém původu, samozřejmě, v rámci informací, které osvojitelé mají k dispozici. Často jich není mnoho, pokud jde například o děťátko z anonymního porodu, nebo z hnízda záchrany, tak jsou informace vlastně žádné.

Jak se zachovat, když se děti začnou ptát na svůj původ?

Většina dětí je zvědavá na cokoliv, co o biologických příbuzných náhradní rodiče vědí.   Osvojitelé se toho přirozeně obávají, ale pokud mají pěkný, pevný vztah, dítě podpoří, pokud vysloví požadavek poznat své příbuzné, dokonce mu nabídnou pomoc, je to pro něj úžasný signál, že rodiči na něm až tak záleží, že jde do věcí, které ho mohou bolet a zraňovat.  Rodičům se doporučuje, aby pojmenovali své obavy, řekli dítěti – je to pro nás těžké, bolí nás to, máme strach o tebe … Má to velkou sílu, děti to k náhradním rodičům ještě víc připoutá a jejich vztah se více upevní.

Jak si má rodič vytvořit vzájemné pouto, bezpečnou vztahovou vazbu s dítětem? Co to znamená pro rodiče v praxi? Více dotyků, blízkosti s děťátkem, nebýt s jinými lidmi?

Děti mnohem více reagují na mimosmyslové podněty, jako my dospělí, jsou citlivé na čichové, sluchové podněty…, takže pokud dítě přichází do rodiny, je důležité ptát se profesionální mámy, jakou aviváž používá, aby byla vůně zachována, nebo jaké písničky má děťátko rádo, jaké má rituály, rytmus dne … Je to hlavně o tom, že s ním člověk tráví čas a být mu k dispozici.  

Stane se někdy, že to mezi rodiči a děťátkem takříkajíc “nezafunguje”?

Může se například stát, že si samotní rodiče nejsou jisti, zda dané děťátko chtějí a ono to vycítí. Opět je tu však důležitá i otázka věku, neboť už takové čtyř- pětileté dítě umí i samo říci, jak se cítí, jestli se mu daní lidé líbí nebo ne.

Pokud rodiče zvažují osvojit si děťátko, co všechno je třeba zohlednit před tímto krokem?

Často mají rodiče představu, jaké dítě nemá být – určitého etnika, má být zdravé, má to být holčička či chlapeček. Takovým “dokonalým” dětem není problém najít rodiče. A proto to může i déle trvat, dokud čekatelé přijdou na řadu. No dětí, které potřebují rodinu, je velmi mnoho. Možná jen mají drobnou nevýhodu – barvu pleti, zdravotní problém atd. Pokud by rodiče polevili ve svých nárocích, mohly by mít dítě i hned.

 

Zdroj obrázku: Freeimages.com

Sdílejte článek, budeme rádi: 

Zanechte komentář, budeme rádi

Email nebude publikován


Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.