Je opravdu nutné, aby dítě umělo před nástupem do školy psát? Je opravdu potřeba tu ruku trénovat? Vždyť to s námi před 30 lety nikdo neřešil a taky jsme se naučili psát. Skutečně musíme dětem kupovat speciální trojhranné pastelky, aby se dítě naučilo pěkně psát?
Grafomotorika není o úhlednosti písma
Grafomotorika je o souhře základních funkci mozku a motoriky, o koordinaci ruky a oka. Je také o vnímání a pozornosti. Pokud má dítě kreslit a pozdější psát, mělo by být schopno koordinace mezi okem a rukou. Ano, ruku dítěte je třeba trénovat, ale v zásadě je nejpotřebnější nechat dítě normálně žít a hrát si, venku, na hřišti, lézt na stromy, po prolézačky, kladina, běhat, skákat, plavat, jezdit na kole. Když se u dítěte od útlého dětství bude přiměřeně rozvíjet hrubá motorika, velmi pravděpodobně se rozvine i ta jemná. A proč to s námi nikdo neřešil před 30 lety? Nuže přesně proto, že my jsme jaksi normálně létali po venku, skákali jsme “školku”, či “gumu” a neměli jsme počítače, tablety, mobily. A ano, žilo se tak jaksi jinak.
A o grafomotorice mluvíme a píšeme dokola proto, že stoupá počet dětí, které do školy nastupují nedostatečně připravené, a rodiče poté zvažují odklad školní docházky právě z důvodu špatné grafomotoriky. Často jsou to jinak šikovné děti, hodně vědí, jen ta ručka neposlouchá, případně nemají vůli a odmítají jakékoliv činnosti typu vymalovávání, kreslení, obkreslování.
Jak se dítě pohybuje, ovlivňuje i to, jak bude psát
Potřeba pohybu nás provází po celý život. Na řízení pohybu se podílejí všechny části nervové soustavy. Pokud stimulujeme motoriku, stimulujeme tím mozkové funkce a následně podporujeme i ostatní složky vývinu. To, jak je dítě pohybově “zručné”, obratné, ovlivňuje jeho vztah k poznávání světa. Ovládnutím pohybů svého těla umí rozhodnout, zda setrvá při zacházení s nějakým předmětem nebo se přesune k jiné činnosti.
Motoriku – tedy veškerou naši pohybovou aktivitu – dělíme na hrubou motoriku, která představuje pohyb velkých svalových skupin, díky kterým dítě dokáže lézt, postavit se, chodit, běhat či skákat a na jemnou motoriku a grafomotoriku – to jsou jemné, drobné pohyby, které zahrnují v sobě pohyby rukou a prstů, když chce dítě něco uchopit. K jemné motorice však patří i motorika okoloústních svalů a svalů kolem očí, tedy oční pohyby a pohyby artikulačních orgánů.
Zvládnutí hrubé motoriky má základní význam pro další rozvoj dítěte – člověka. Pokud dítě získá sebedůvěru, zdokonalí si koordinaci pohybů, stane se samostatné. Rozvoj pohybů malých svalových skupin (jemná motorika) má velký význam pro rozvoj řeči, čtení, psaní. Správné pohyby očí zleva doprava, shora dolů, schopnost sledovat předmět nebo koordinovat pohyb ruky se sledováním předmětu jsou předpoklady pro zvládnutí čtení a psaní ve školním věku.
Co by naše děti měly v předškolním věku hodně dělat?
Ve zkratce bychom mohli říci, že by se děti měly hodně hýbat. Testovat své tělo a přirozeně koordinovat různé svalové skupiny, získávat zkušenosti s odhadem vzdáleností, s odhadem své síly. Pohybové a míčové hry dětem umožní také své pohyby plánovat. Dítě se prostřednictvím těchto pohybů učí uvědomovat si schéma svého těla. Je to schopnost dítěte koordinovaně používat tělo jako celek.
Děti by měly mít prostor hrát si s různými stavebnicemi, kostkami, manipulovat, montovat, skládat, rozkládat. V jeho herničce by neměly chybět různé mozaiky, korálky, šňůrky na provlékání a známá hra Mikádo. Také by mělo mít k dispozici plastelínu, nůžky, papíry. Pokud podpoříme rozvoj pohybů prstů, které se tak stávají obratnější, vytváříme zároveň pozitivní vztah dítěte například ke kreslení nebo psaní. A vůbec přitom nemusí dostat tužku do ruky. Děti budou ochotněji vyhledávat činnosti, ve kterých se cítí úspěšné.
A problém s grafomotorikou se i tak může objevit
Samozřejmě, protože rozvoj hrubé motoriky, dostatek pohybu a podnětné hračky jsou některé faktory, které grafomotoriku ovlivňují, ale ne všechny. Co si jako rodič můžete na dítěti všimnout a mohlo by to signalizovat nějaký problém…
Dítě chodí vratce, váhavě, často padá, neumí držet rovnováhu na vyvýšených místech a tím pádem se jim i vyhýbá?
Vypadávají mu věci z rukou?
Ponožky si obouvá jednou rukou, nedá prsty do otvorů na rukavicích?
Při chytání a házení míče zavírá oči?
Mezi 3. – 4. rokem si dokáže pozapínat knoflíky, zavázat tkaničky nebo stříhat papír?
Preferuje pouze jednu činnost – např. bude si hrát pouze s Legem?
Nedokáže vybarvit obrázek tak, aby nezašlo za čáru – cca ve věku 5. let?
Jakékoli “podezření” na větší problémy je vhodné řešit cca kolem 5. narozenin. Po zjištění příčiny se záměrné činnosti dá udělat velmi mnoho, aby dítě mohlo nástup do školy zvládnout v pohodě a bez zbytečného stresu.
VIDEO: Grafomotorika
Zdroj obrázku: istockphoto.com
